Klíčová slova | HCV infekce – Těhotenství – Léčba – Screening

Souhrn | HCV infekce je v západních zemích jednou z nejčastějších příčin chronického onemocnění jater, většina infikovaných osob o svém onemocnění neví. V současné době dochází k přenosu HCV infekce nejčastěji při nitrožilní aplikaci drog. Počet infikovaných jedinců v mladé populaci stoupá, což zahrnuje i ženy fertilního věku. Povinný screening HCV infekce v těhotenství v ČR dosud nebyl zaveden. Vyšetřování anti-HCV protilátek na základě rizikových faktorů přenosu není efektivní, proto je nyní ve většině západních zemí screening v těhotenství povinný. Znalost anti-HCV statutu matky vede následně k adekvátnímu vyšetření a sledování dítěte. U žen, které plánují těhotenství a o HCV infekci vědí, je doporučena protivirová léčba před těhotenstvím k zamezení přenosu infekce na dítě. K přenosu na dítě dojde mezi 5 a 15 %, do chronicity pak přejde 3–5 % dětí. Dosud není známo, které faktory k přenosu infekce přispívají, nemůžeme tudíž přistoupit k žádným opatřením, která by riziko snížila, krom léčby HIV u HIV/HCV koinfikovaných žen. Porod císařským řezem riziko přenosu nesnižuje. Kojení obecně není kontraindikováno, opět krom žen s HIV. Po porodu může dojít ke spontánní eliminaci viru, proto by před léčbou po porodu měla být znovu vyšetřena HCV RNA. V případě, že je anti-HCV pozitivita zjištěna v těhotenství, má být žena odeslána k hepatologickému vyšetření, HCV infekce je potvrzena v případě HCV RNA pozitivity. Těmto ženám má být nabídnuta léčba, jejíž zahájení má být naplánováno časně, ihned po ukončení kojení, podání přímo působících antivirotik v těhotenství v současnosti není doporučeno.