Klíčová slova | adolescence – vztahová vazba – coping – sociální sítě – problémové užívání sociálních sítí
Východiska | Dospívání je citlivé období, v němž
biologické, kognitivní a sociální změny ovlivňují
utváření identity, emoční reaktivitu i rozvoj
seberegulace. Sociální sítě mohou v tomto období
sloužit jako prostředek zvládání stresu, regulace emocí
a vyhledávání sociální opory. Cíle | Cílem výzkumu bylo
prozkoumat souvislosti mezi vztahovou vyhýbavostí
a vztahovou úzkostností ve vztahu k matce,
copingovými pozitivně souviselo s reagováním hněvem
(rs = 0,25; strategiemi a problémovým užíváním sociálních
sítí u českých adolescentů. Metody | Bylo realizováno
kvantitativní průřezové dotazníkové šetření. Použity
byly nástroje Experiences in Close Relationships –
Relationship Structures Questionnaire (ECR-RS), Stress
and Coping Questionnaire for Children and Adolescents
(SSKJ 3-8) a Bergen Social Media Addiction Scale
(BSMAS). Souvislosti byly analyzovány Spearmanovým
korelačním koeficientem při α = 0,05. Soubor | Konečný
výzkumný soubor tvořilo 331 adolescentů ve věku
11–15 let, z toho 159 chlapců (48,0 %) a 172 dívek
(52,0 %). Výsledky | Vyšší vztahová vyhýbavost ve
vztahu k matce negativně souvisela s vyhledáváním
sociální opory (rs = -0,35; p = 0,001) a řešením problému
(rs = -0,32; p = 0,001) a pozitivně se strategií vyhýbání
se problému (rs = 0,23; p = 0,001). Vztahová úzkostnost
ve vztahu k matce negativně souvisela s vyhledáváním
sociální opory (rs = -0,18; p = 0,001) a řešením problému
(rs = -0,16; p = 0,003), pozitivně s reagováním hněvem
(rs = 0,12; p = 0,031). Problémové užívání sociálních sítí
p = 0,001), vyhýbáním se problému (rs = 0,14; p = 0,012)
a se vztahovou vyhýbavostí ve vztahu k matce (rs = 0,14;
p = 0,012); negativně souviselo s řešením problému
(rs = -0,14; p = 0,010) a vyhledáváním sociální opory
(rs = -0,11; p = 0,048). Velikost efektů odpovídala velmi
slabým až slabým mírám účinku. Závěry | V tomto
nereprezentativním souboru souvisely dimenze
vztahové vazby k matce a copingové strategie
s problémovým užíváním sociálních sítí. Zjištěné efekty
byly malé, výsledky nelze zobecňovat na celou populaci
českých adolescentů a zvolený výzkumný design
neumožňuje vyvozovat kauzální závěry.