Klíčová slova | sociální sítě – duševní zdraví – experimentální výzkum – adolescence – mladá dospělost

Východiska |  Nadměrné užívání sociálních sítí je spojováno se zhoršeným duševním zdravím mladých lidí. Cíle | Cílem této experimentální studie proto bylo ověřit, zda cílená redukce času stráveného na sociálních sítích zlepší ukazatele duševního zdraví adolescentů a mladých dospělých. Metody | Výzkum proběhl ve dvou fázích: nejprve bylo realizováno dotazníkové šetření (N = 1249), z něhož 257 účastníků pokračovalo do následného osmitýdenního experimentu se dvěma experimentálními a jednou kontrolní skupinou. Během něj respondenti čtyřikrát vyplnili baterii dotazníků, přičemž v prvním měsíci byl každý týden zaznamenáván reálný čas strávený na sociálních sítích a následně po dalších čtyřech týdnech proběhlo follow-up měření. Výsledky | Úvodní průřezová data ukázala, že ženy dosahují vyšších skórů v proměnných problematického užívání mobilního telefonu, strachu z promeškání a úzkostných symptomů. V experimentu se u účastníků, kteří omezili používání sociálních sítí, projevila signifikantní redukce úzkosti i času stráveného online, zatímco u ostatních sledovaných proměnných se objevil nesignifikantní pozitivní trend. Follow-up poukázal na možný „jojo“ efekt po ukončení intervence. Diskuse a závěry | Krátkodobé omezení času tráveného na sociálních sítích může vést ke snížení úzkosti i zkrácení online aktivity, avšak udržitelnost tohoto efektu zůstává nejistá, což podtrhuje potřebu dlouhodobějších intervencí a podpory digitální seberegulace.