Klíčová slova | kognitivní rehabilitace – závislost na návykových látkách – alkohol – kokain – pervitin – kazuistika

Východiska | Kognitivní deficity patří mezi časté komplikace závislostního onemocnění a mohou významně zhoršovat schopnost pacientů zvládat léčbu a udržet abstinenci. Přesto je kognitivní rehabilitace v adiktologické praxi stále málo využívanou terapeutickou intervencí. Cíle | Cílem této kazuistické studie je ilustrovat průběh a efekt kognitivní rehabilitace u tří pacientů se závislostí na různých typech návykových látek a poukázat na rozdíly v kognitivních profilech a reakcích na trénink. Metody | Intervence probíhala formou osmitýdenního kognitivního rehabilitačního programu (varianta tužka–papír), který byl vytvořen autorkami studie. Pacienti absolvovali dvě individuální sezení týdně v délce 50 minut. Kognitivní funkce byly hodnoceny vstupním a výstupním screeningovým testováním. Soubor | Do analýzy byli zahrnuti tři pacienti – muž se závislostí na alkoholu, muž se závislostí na pervitinu a žena se závislostí na kokainu. Všichni abstinovali minimálně 5 týdnů při vstupním testování a dokončili celý program. Výsledky | Pacient se závislostí na alkoholu zaznamenal komplexní zlepšení napříč doménami (paměť, pozornost, psychomotorické tempo, exekutivní funkce). Pacientka se závislostí na kokainu vykázala selektivní, ale výrazné zlepšení paměti a exekutivních funkcí, zatímco deficity v psychomotorickém tempu a pozornosti přetrvaly. U pacienta užívajícího pervitin se projevil pouze dílčí posun v orientaci, jiné oslabené funkce zůstaly beze změny. Diskuze a závěry | Předložené kazuistiky ukazují, že efekt kognitivní rehabilitace není jednotný a závisí jak na typu užívané látky, tak na individuálním kognitivním profilu, délce užívání a motivaci k léčbě. Výsledky podporují význam kognitivní rehabilitace jako doplňkové součásti léčby závislostí a zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu s většími vzorky a cílenými intervencemi.